Baculatá paní kuchařka a mladý student erotické povídky

Milena pracovala v jídelně při internátu středního učiliště jako vedoucí týmu kuchařek a měla na starosti sestavování týdenního menu. Denně vydávaly obědy pro několik stovek zdejších mladých učňů a učnic a měly se tak po celé dopoledne co otáčet. Její pracovní den začínal zpravidla před šestou hodinou ranní, kdy se v prostoru hlavní kuchyně rozsvítily zaprášené cylindry keramických lustrů, umístěných vysoko u stropu a společně s nimi se na velkých sporácích zažehly plynové hořáky.

Korpulentní padesátnice s objemnou postavou a velkým poprsím už na veškerý intimní život dávno rezignovala. A přitom nešlo o její dobrovolné rozhodnutí, byla k tomu jednoduše donucena okolnostmi. Její manžel, postarší ochmelka se závislostí na tvrdém alkoholu🡕 , trávil čas do noci v místní hospodě a dlouhodobě už o ni nejevil zájem. Přestože Milena na svůj věk vypadala víc než zachovale. Blondýnka s milou tváří, zodpovědná manželka a laskavá babička dvou vnuků se ještě ani zdaleka necítila na to, aby hodila flintu do žita a na své potřeby nehodlala rezignovat. Moc dobře věděla, že muži ve vesnici by si klidně dali říct, stačilo na ně kývnout prstem, ale zároveň si uvědomovala, že by se to doneslo jejímu muži, který když se napil, býval často v ráži a to nechtěla riskovat. Naučeným pohybem škrábala tlustou okurku hadovku a přitom se horečně snažila zapudit myšlenku, která se jí pokradmu plížila do hlavy. Včera si těsně před prací podobnou okurkou málem utrhla kundu, kterou potají sebrala v omšelé plastové přepravce ve skladu s jídlem. Prostě si potřebovala ulevit od tlaku v podbřišku a zpětně se za to cítila provinile. Po chvíli zvedla oči ke kulatým hodinám na stěně a zamžourala k nim přes silné brýle🡕 na nose. Bylo něco po jedenácté. Její směna měla tedy ještě zhruba hodinu času, než se do jídelny nahrne první várka hladových krků z řad vyšších ročníků, mezi něž patřil i Viktor.

Viktor, který opakovaně propadl a často se dostával do sporů s mladšími spolužáky, nebyl v žádném případě typický sígr od pohledu a jeho vytáhlá hubená postava byla v jídelně jednoduše nepřehlédnutelná. Připomínal jí jejího manžela za mlada. Měl světlé vlasy, modré oči a nepůsobil dojmem problémového žáka, podle ní mu prostě učitelé a učitelky nerozuměli a nevěnovali mu dostatečnou pozornost. Ostatně, k ní se nikdy hrubě nezachoval. U vydávacího pultu převzal jídlo, zdvořile poděkoval a odešel si sednout ke stolu v jídelně. A udělal to i dnes. Pozorovala ho, když odcházel k prázdnému stolu v rohu vzadu u zdi, kde se posadil a pustil se do jídla. O několik minut později se v jídelně strhla mela. Milena zvedla oči od talíře, na který nakládala jídlo a spatřila Viktora, který se na zemi rval se svým spolužákem. Pomalu už se kolem nich tvořil kruh ostatních adolescentů. Milena rychle odložila talíř a vyrazila k nim. "Nechte se!" vykřikla, když k nim doběhla a roztrhla je od sebe. "On si začal!" křikl zadýchaný Viktor. "To není pravda, ty srabe!" opáčil rozzuřeně druhý a škubal se Mileně v ruce. "Nechte toho!" okřikla je znovu. "Kde máte učitelku?" "Musela k řediteli, přijde každou chvíli," pípla drobná tmavovláska s výrazem typické šprtky, stojící vedle ní. "Dobře, ty si sedni a najez se. Hned!" houkla Milena na Viktorova soka. "A ty," otočila se na Viktora, půjdeš se mnou do ředitelny. "Ale.." vzmohl se na chabý odpor. "Bez řečí," utnula ho Milena a odváděla ho ke dveřím do jídelny.

"Proč ses vlastně pral?" zeptala se ho na chodbě. "Smál se mi," přiznal Viktor neochotně. "A proč, prosím tě?" "No.." Lezlo to z něj, jak z chlupaté deky🡕 . "Že jsem ještě neměl žádnou holku." "Na to máš času dost," usmála se na něj. "Kolik ti vůbec je?" "Před měsícem mi bylo osmnáct a většina kluků ve třídě už si vrzla." "Však se dočkáš," chlácholila ho, když míjeli dveře skladu s jídlem a blížili se ke schodům na konci chodby. Viktor se zastavil a rozpačitě na ni pohlédl. "Když mně se líbíte Vy. Chtěl bych Vás, Milenko." Udiveně na něj vytřeštila oči. "Cože? Mě? Vždyť bys mohl být můj vnuk!" Rozesmála se. "Vidíte, taky se mi smějete. Jste stejná jako ostatní!" křikl Viktor a chtěl odtud utéct. "Počkej!" zarazila ho a chvíli horečně přemýšlela. "Pojď, rychle!" A táhla ho za ruku ke dveřím do skladu s jídlem. O chvíli později už klečela před ním na zemi a on se zády opíral o regál s uskladněnými potravinami. Pomalu mu stáhla kalhoty🡕 i spodky a oči se jí rozšířily úžasem. Zírala na tlustého žilnatého čuráka, který visel Viktorovi téměř do půli stehen. Svými rozměry jí nápadně připomínal hadovku ze včerejška a poměrně rychle jí nabýval před očima, až jí za několik okamžiků majestátně trčel do tváře. Jemně mu olízla špičku žaludu, uchopila ho oběma rukama za zadek a pak ho pevně obemkla rty. Několikrát se jí v ústech zaškubal a ona přirozeně čekala, že jí v příštím okamžiku zaplní ústa horkým výronem semene, který byla připravená ochotně spolykat, ale k jejímu překvapení se to nestalo. Viktorův enormně vyvinutý čurák jí nadále klouzal v ústech a špičkou se jí téměř opíral o mandle. Milena nadobro odhodila zábrany, chtěla si jeho výstavní kousek naplno užít.

Napřímila se, svlékla se do černého krajkového prádla a pobídla ho. "Tak honem, rozbal si svůj dárek." Viktor ji třesoucíma se rukama rozepnul podprsenku a pak jí stáhl kalhotky. O krok poodstoupil a s obdivným výrazem přerývaně dýchal a třásl se po celém těle. Její povislé pětky mu připadaly obrovské, měla kypré břicho, tučná stehna a chomáč tmavých chlupů v klíně. Milena rozprostřela na zemi svou pracovní zástěru a řekla mu, ať se položí na záda. Pak si klekla za jeho hlavu a natáhla se nad ním k jeho trčícímu klacku, čímž mu nabídla k ochutnání svou kundu i řiť. Viktor slastně pozoroval její kyprá stehna a pak jí oběma rukama roztáhl půlky. Zasedla ho chlupatou kundou rozšklebenou přes jeho nedospělý obličej a pohodlně se na něm uvelebila. Ucítila v sobě jeho nesmělý jazyk a přitom slastně vydechla. "Přitlač," hlesla tlumeně a Viktor se od toho okamžiku začal činit. Ostatně to i ona.

Mladíček lízal Mileninu mokrou kundu těsně přimknutou na svá ústa a užíval si její horká ústa v rozkroku. To byla pravá esence ženy, kterou dosud nepoznal. Po chvíli se Milena zvedla a nasedla na jeho čuráka čelem k Viktorovi. Začala rychle přirážet a on drtil v dlaních její velké prsy se světlými oblými dvorci. Chtěl to zkusit i zezadu, ochotně mu vyhověla. Když divoce narážela svou kyprou prdelí do jeho útlých boků, měl co dělat, ale statečně přirážel proti ní. Milena si přitom strkala prsty do řitního otvoru, kam o několik okamžiků později nasměrovala i Viktora. "Panečku, to je pořádnej macek," pomyslela si v duchu a cítila jak jí zuřivě zajíždí do prdele. Přirážela jako smyslů zbavená. Viktor začal prudce oddechovat, rychle se k němu otočila, podržela si dlouhé vlnité vlasy za hlavou a pak už jen poslušně polykala jeho dávku. Mladé semeno stejně chutná nejlíp," pomyslela si spokojeně.

Když se oblékli a pokradmu vyšli na chodbu, Viktor se blaženě usmíval. "Tak vidíš," usmála se i ona. "Kdyby se tě ptali, řekni, že si za trest musel škrábat brambory," pohrozila mu prstem s naoko hraným rozzlobeným tónem. Horečně přikyvoval. Doufal, že ho zase brzy přitlačí zády na regál ve skladu s jídlem.